Historie - Kolan, Mandre, Kolanjski Gajac - TS obce Kolan

Už za dávných dob, to je kolem roku 1800 před Kristem, na kopcích v blízkosti dnešního města Kolan byla víska starých Liburnů. Zbytky hradeb a zdí jsou dodnes znatelné na kopci Gorní Gradac bylo nalezeno a bylo vystavěno Liburny ve stejné době, ale zbytky se nedochovaly,protože se nacházely v místech dnešní cesty Kolan-Mandre před třiceti lety.

Důkazem o osydlování tohoto okolí jsou četné hroby (v nichž se našly i bronzové šperky),které se nachazejí na okolních loukách.Celek osydlování pokračuje v dobách Římské nadvlády. Poznat je to i na četných ostatcích Římských domů a vilek na krajského pole (Kavrle, Ograda,Polačine, Jurevice, Rnakovac, Lazić,Didine, Stomorica.) Sám název Kolan vznikl pravděpodobně podle Římského vodovodu (kanál-latinsky kanalis), který vedl vodu z Kolanského pole do města Cisse-v blízkosti dnešní Novalji.

Kolan byl poprvé zaznamenán jako městečko v historických dokumentech v odpovědi Italského *Benátského*sněmu Pažskému sněmu 3.března 1441, kdy bylo Benatčany povoleno, že se na území zvaném Kolan založ í městečko. V tom samém roce byl přiřazený i první kostel v Kolanu. V okolí dnešního Kolanu (v místech kde je dnes úřad)jsou částečně zachované kostelíky( spíše kapličky):sv.Vid z 1348, sv.Marko z 1493, sv. Duch z 1391,sv.Marie z 1393 a sv.Jeroným (konec15.století).

Přes celou svou historii byl Kolan první těžební městečko, které se živilo zeměd ělstvím a chovem ovcí, místama se živili rybářením v blízkém městečku Mandre a Šimuni. Kolan měli svůj důl na začátku Kolanského pole (Vele Grbe, Male Grbe), kde se dlouhou dobu těžilo uhlí.

Kolan zároveň s Mandre počítá 720 stálých obyvatel, který se nejvíce živ í turismem a službami s tím spojenými, ale nezapomínají na výrobu vlastních zdravých potravin a výrobků typických pro jejich domací kuchyni.Kolan už víc než před 100 lety měl svojí školu (1903).V samotném městě se nachází etnografická sbírka ostrova Pag, kterou navštěvují četní zvídaví turisti. Od 1978 se v Kolanu organizuje KUD(kulturně-umělecká organizace)*Bartul Kašić*, která udržuje staré Kolanské zvyky (tanec, písně*nakanat* a karnevaly), a také mají svojí klapu*Kolan*(mužský sborový zpěv ber hudby)